V září opět budeme připomínat tragické výročí okupace československého pohraničí hitlerovci. Té hitlerovské okupace, kterou pilně a systematicky připravili českoslovenští Němci, se svými předáky Henleinem, Frankem, Mayem, Rohanem, U.F. Kinskym, Khuen Belassim, Schwabem, Judexem, Dubskym, a řadou dalších henleinovských bídáků. Všechno to byli pozdější váleční zločinci. Snahy o rozbití Československa se strany tzv. Sudetoněmců v čele s Logdmanem von Aue před Henleinem, se datují již od samého vzniku ČSR. Od vzniku iredentistických čtyř provincii Sudetenland, Deutschböhmen, Südmähren a Böhmerwaldgau, v roce 1918, které nová republika musela potlačit i vojensky podle saintgermainské dohody, přes různé provokace, formování útočných oddílů a spiknutí v poválečných letech republiky (spiknutí a proces s Volkssportem), až nakonec po útočné akce proti republice v letech 1937 až 1938 – útoky Ordnerů, a Freikorpsů, které byly organizovány nejen Henleinem, ale i přímo Hitlerem a jeho společníky.

Totéž se týkalo i fašistického Maďarska, které se utvářely systematické útoky proti Slovákům za pomoci slovenské páté kolony sidorovců, hlinkovců a tisovců. Na dvou zámcích, jednom na Moravě, druhém v Čechách, na jižní Moravě v Emmanhofu u Hrušovan nad Jevišovkou a na Červeném Hrádku v Čechách, se konaly srazy turnérů, ordnerů a nacistické šlechty, kde se s britskými emisary Toynbeem a Runcimanem kreslily mapy odtržení českého pohraničí s průmyslem, pevnostmi a železnicemi od jádra české a moravskoslezské země. Na Červeném Hrádku roku 38 řvaly tisíce ordnerů před okny Runcimana, knížete Hohenlohe a Rohana své "Lieber Lord, befrei uns von der Tschechoslowakei! – Milý lorde, osvoboď nás od Československa!"

Toto štvaní a válčení proti Čechům bylo spojeno s obrovskou persekucí – a dokonce i s vražděním českých civilů, vojáků, celníků, úředníků, učitelů a policistů. Tak bylo z našeho pohraničí vyhnáno 250 tisíc Čechů, asi 20 tisíc Židů a neurčený počet Romů. Toto byla skutečné vyhnání – ne to, o kterém blouzní dnešní landsmané!

Nikdo a nikdy nemůže popřít zločinnost takzvané Mnichovské dohody, která pro Čechy, Slováky a další skupiny naší země nikdy nebude ničím jiným, než Mnichovskou zradou či Mnichovským diktátem. Republice bylo upřeno právo bránit se vojenskou zradou Francie, která zradila vojenskou smlouvu s ČSSR a SSSR! Británie a Itálie pak spolu s Francouzi nadiktovaly a oktrojovaly českým velvyslancům příkazy dohody, přičemž Poláci a Rumuni vojensky zablokovaly jakoukoli pomoc SSSR s výhružkou, že budou bombardovat vojenskou pomoc Sovětů! Pevnosti dobudovány nebyly, obrana s pomocí Francie a SSSR byla proponována na 10 dní! To je pádná odpověď všem teoretikům blábolícím o možném boji a samostatné obraně.

Proto president Beneš musel nejen abdikovat, ale i emigrovat a počítat s hlubokým omylem Západu, který nakonec v Británii po smrti Chamberlaina a nástupu Churchilla pozdě prozřel a musel se připravoval na válku s Hitlerem!

President Beneš měl nejen pravdu, ale i strategickou schopnost – vybudoval zahraniční armádu Západu i Východu, věnoval se spolupráci s Moskvou, o které věděl, že bude napadena a nakonec bude hlavním motorem boje s fašisty. To vše se naplnilo mírou vrchovatou. Do boje o republiku se zapojili všichni vlastenci – komunisté, sociální demokrati, sokolové, národní demokrati, orlové a další. Proti byli fašisté, sudeti, hlinkovci, kolaboranti. Předtím však občané republiky museli vytrpět vyhnání, vraždění, věznění ve fašistických mučírnách a koncentrácích nemajících světové obdoby.

365 tisíc Čechoslováků padlo, bylo popraveno, nebo vyvražděno hitlerovci za pomoci tzv. Sudetoněmců. Vraždy tzv. Sudetoněmců na Češích dodnes nebyly vyčerpávajícím způsobem popsány a landsmané by měli držet svá nevymáchaná ústa snad dalších tisíc let.

Takový je strašlivý odkaz lupu československého pohraničí, které Hitler nazýval "záborem tzv. Sudet" – území, které nikdy neexistovalo a jehož název byl uloupen jako toto území antickému zeměpisci Klaudiu Ptolemaiovi a vztahoval se pouze na jediné slezské pohoří Jeseníky! Dnešní pátá kolona českých obhájců a omlouvačů čs. Němců alias Sudetoněmců blábolí v médií nejrůznější lži o jakémsi vyhnání, a o jakýchsi "zločinech", přitom sami zakrývají své skutečné ohavné a neomluvitelné zločiny. I proto je nutné v našem národě si každoročně připomínat memento lupu českého pohraničí. Jak praví heslo Klubu českého pohraničí – "Jen zůstane–li české naše pohraničí, zůstane česká i celá naše zem!" Návrat landsmanů, přes všechny smiřovačky současných vládců, nesmí český národ nikdy připustit.